DIGITAAL.CZ s.r.o. | IČ 04437527 | DIČ CZ04437527
Děláme z podnikatelů ambasadory. HR marketing & Ambasadoring & Event marketing.
V nejnovějším podcastu NášKmen se moderátor setkal s Jakubem-Markem Štěpánem, zakladatelem Institutu firemní kultury.
Diskuze se zaměřila na
🟪 důležitost firemní kultury,
🟪 její vliv na angažovanost zaměstnanců
🟪 a také na to, jak rozpoznat a řešit toxické chování ve firmách.
Jedním z hlavních témat byl nízký stav globální angažovanosti zaměstnanců. Průzkumy ukazují, že v roce 2023 byla angažovanost zaměstnanců na úrovni pouze 23 %. Dále se zjistilo, že jen 21 % zaměstnanců se celosvětově cítí dobře ve svém zaměstnání.
„Podle Deloitte Global Human Capital Trends 68 % vedoucích pracovníků považuje hybridní model za trvalou změnu podnikání, ale pouze 35 % firem věří, že jejich firemní kultura je dostatečně silná na to, aby tento model podporovala,“ glosovol Jiří Kratochvíl.
Tato data poukazují na rostoucí potřebu posílit firemní kulturu tak, aby byla připravena na nové pracovní modely a dokázala udržet angažovanost zaměstnanců.
Jakub Marek Štěpán, zakladatel Institutu firemní kultury, vysvětlil, jak toxické chování může ovlivnit výkon a atmosféru v týmu.
„Každý se někdy chová trochu toxicky. Bohužel, někdy prostě řekneme něco, co neodhadneme, že se druhého dotkne,“ řekl Štěpán.
Klíčové je podle něj zjistit, zda si zaměstnanec uvědomuje svůj negativní vliv a zda je ochoten se změnit.
„Pokud ten člověk ví, že se chová toxicky a nechce to měnit, pak je situace vážnější. Ale pokud to neví a chce se zlepšit, je tu naděje na pozitivní změnu,“ dodal.
Identifikace toxického chování není vždy snadná. Podle Štěpána je důležité naslouchat ostatním členům týmu a všímat si jejich zpětné vazby.
„Pojďme zjistit, jaký má ten člověk dopad na ostatní. Stačí se zeptat ostatních lidí, jaké je to pracovat s tímhle člověkem. To není žádná velká detektivka,“ vysvětlil.
Pokud manažer slyší, že jeho podřízený má negativní dopad na tým, měl by se rozhodnout, jak dál postupovat – buď nabídnout podporu ke změně chování, nebo, pokud se jedná o vážnější případ, zvážit rozloučení.
Pro zlepšení firemní kultury Štěpán doporučuje otevřenou komunikaci, zvláště o nepříjemných tématech.
„Jedna z věcí, která se vyplatí, je pravidelná SWOT analýza týmu, kde se otevřeně diskutuje o tom, co funguje a co ne. Komunikace o nepříjemných věcech může dělat velké divy,“ navrhl Štěpán.
Takové diskuze mohou pomoci identifikovat problémy a nastavit cestu k lepšímu pracovním prostředí.
Celkově rozhovor zdůraznil důležitost pevné a pozitivní firemní kultury. Jakub Marek Štěpán také upozornil na to, že změna není snadná a často vyžaduje zapojení celého týmu, včetně vrcholového managementu.
„Otevřená komunikace o problémech nemusí znamenat konec, ale spíše začátek nějaké změny,“ uzavřel.
Tento přístup může vést k vytvoření zdravějšího a produktivnějšího pracovního prostředí, kde se každý zaměstnanec cítí respektován a angažován.
Pokud vás téma firemní kultury zaujalo a rádi byste si nechali otestovat svou firemní kulturu, můžete se obrátit na Institut firemní kultury.