Podcasty a LinkedIn dnes hrají klíčovou roli ve firemní komunikaci. Už to nejsou jen kanály pro marketing nebo HR. Jsou to nástroje, které pomáhají budovat značku zaměstnavatele, podporovat firemní kulturu a dělat z lidí skutečné ambasadory.
Příběh, který mění pohled na inkluzi
Josef Sarkány je agilní kouč v České spořitelně. Jeho práce zahrnuje týmovou spolupráci, analýzu dat a optimalizaci firemních procesů. V ničem by se nelišil od ostatních profesionálů, kdyby nebyl nevidomý.
Přesto se v prostředí plném vizuálních nástrojů – od post-it lístků po složité diagramy – pohybuje s naprostou jistotou. Jak? Díky chytrým technologiím, otevřené firemní kultuře a své schopnosti myslet jinak.
„Nevidím svět, ale vnímám ho jinak. Mám výbornou paměť, cit pro prostor a skvěle poslouchám. Můj pohled na věc je pro týmy často osvěžující. Nutím je popisovat věci jinak – a to je učí lépe komunikovat,“ říká Josef Sarkány.
Jeho příběh zazněl v podcastu NášKmen, který mapuje firemní kulturu. A ukazuje, že inkluzivní prostředí nevzniká kvótami, ale skutečným zapojením lidí do firemního života.
Podcasty: Když firemní hodnoty ožívají
Podcasty mají obrovskou výhodu. Nejsou to jen jednosměrné PR zprávy, ale autentická konverzace, která vtáhne posluchače do děje.
Díky podcastům se firemní kultura nestává jen součástí interních dokumentů, ale skutečným tématem.
Posluchači slyší emoce,
příběhy
a osobnosti.
A to buduje důvěru – jak mezi zaměstnanci, tak mezi potenciálními kandidáty.
„Pokud chce firma ukázat, že je opravdu inovativní nebo inkluzivní, musí to říkat její lidé – ne marketing,“ dodává Jiří Kratochvíl z DIGITAALu.
LinkedIn: Když zaměstnanci mluví za firmu
Kromě podcastů je klíčovou platformou pro budování ambasadorů LinkedIn. Josef zde sdílí své zkušenosti, komentuje trendy v HR a ukazuje, jak může být firemní kultura skutečně otevřená.
Díky LinkedIn se nejen stává ambasadorem inkluze, ale zároveň posiluje značku svého zaměstnavatele. Obsah od reálných lidí má totiž mnohem větší dosah a důvěryhodnost než oficiální firemní posty.
Jak z lidí udělat ambasadory?
V DIGITAAL pomáháme firmám budovat interní ambasadory právě skrze podcasty a LinkedIn. Ukazujeme, jak propojit osobní příběhy se strategií značky a vytvářet obsah, který je nejen autentický, ale i efektivní.
Pokud chcete ukázat, co vaše firma skutečně žije, rádi vám pomůžeme najít vaše ambasadory.
💡 Chcete zjistit, jak na to? Napište nám a pomůžeme vám rozjet firemní podcast nebo strategii na LinkedIn.
Zaměstnávání osob se zrakovým postižením: Jaké jsou náklady a co je potřeba?
V podcastu se dozvíte, jaké náklady mohou být spojené se zaměstnáním osoby se zrakovým postižením. Vždy záleží na konkrétní situaci a potřebách daného zaměstnance, ale mezi nejčastější výdaje patří:
1. Mobilní telefon
- Většina lidí již vlastní svůj chytrý telefon, takže náklady se mohou omezit pouze na převedení telefonního čísla na firmu.
- Moderní chytré telefony (Android, iOS) mají integrovaný hlasový software (např. VoiceOver nebo TalkBack), což může snížit potřebu dalších investic.
- Zaměstnavatelé často poskytují firemní telefony, které již mohou obsahovat potřebný software.
2. Laptop a pracovní stanice
- Zaměstnanec obvykle vlastní svůj notebook, ale otázkou je, zda zaměstnavatel umožní jeho použití pro práci.
- Pokud se využívají virtuální stanice, je důležité zajistit vyšší výkon, protože speciální software může mít vyšší nároky než běžná administrativní práce.
- Připojení do interní sítě firmy musí být bezpečné a kompatibilní s asistenčními technologiemi.
3. Hlasový nebo zvětšovací software
- Tento software bývá největší investicí.
- Pokud zaměstnanec již vlastní licenci profesionální verze (např. JAWS Professional), může ji použít i pro komerční účely.
- Po odchodu zaměstnance si software bere s sebou, což znamená, že firma může zůstat bez potřebného nástroje pro dalšího zaměstnance se zrakovým postižením.
- Existují i bezplatné verze, ale s omezeními, například nutnost restartovat počítač každých 40 minut.
- Firmy by měly prověřit své interní předpisy ohledně licencování softwaru a zvážit jeho zakoupení.
4. Možnosti financování
- Osoby se zrakovým postižením mají právo žádat o nový kompenzační přístroj každých pět let s příspěvkem od státu.
- Zaměstnavatel může požádat o dotaci na pokrytí nákladů na speciální software a vybavení. Tento proces však může být administrativně náročný a zdlouhavý.
Osobní zkušenost
V mém prvním zaměstnání jsem používal vlastní zařízení i licenci na speciální software (JAWS Professional). Po mém odchodu firma nezůstala s žádným softwarem umožňujícím zaměstnávání dalších osob se zrakovým postižením. Bez licence lze software používat jen v demo verzi, což znamená nutnost restartovat počítač každých 40 minut – a to rozhodně není efektivní způsob práce. 😊
Závěr
Při zaměstnávání osob se zrakovým postižením je klíčové plánování a správná investice do vhodného vybavení. Možnosti financování a dotací mohou pomoci snížit náklady, ale je nutné počítat s administrativní náročností. Nejlepší strategií je otevřená komunikace se zaměstnancem, který často ví nejlépe, jaké technologie mu pomohou pracovat efektivně.